Kurzy parašutismu

Jaké jsou kurzy tzv. základního výcviku

AFF – Accelerated Free Fall – zrychlený výcvik volného pádu

V současnosti nejefektivnější metoda výcviku. Aby ale splnila svůj cíl, vyžaduje alespoň 50″ volného pádu při každém seskoku. Student musí otevřít padák ve výšce 1500m (stejná výška, kde otevírá tandem). Proto je třeba dodržet výšku výskoku 4000m.

Metoda vznikla v USA v 70. letech 20. století a je tudíž téměř po 50 letech velmi propracovaná. Přesto se neustále vyvíjí a zdokonaluje.

To co se dříve (nebo na některých letištích ještě dnes) učil student půl roku, zvládne touto metodou za 5-10 dní. Přesto  je tato metoda velmi bezpečná.

Dnes se jedná dle našeho názoru o nejbezpečnější typ výcviku, protože instruktoři doprovázejí studenta od výskoku až po otevření padáku a teprve potom ho pouštějí.

Je ovšem kladen velký nárok na kvalitu instruktorů. Proto by měl být výběr para-školy velmi uvážený. Vodítkem by měla být v prvé řadě výška 4000m, ne méně. Pro kvalitu je jistě rozhodující velikost školy, počet vycvičených studentů za sezónu, stáří školy – zkušenosti.

Dnes již nemohou učit instruktoři sami, bez zázemí školy, stejně jako je tomu např. u výcviku pilotů. Proto se zaměřte na výběr školy, nikoliv instruktora (takový výcvik by nakonec ani nebyl zákonný). Nebojte se osobní schůzky, před zahájením výcviku, nebo alespoň telefonické konzultace s vedoucím výcviku parašutistů, který musí být v každé para-škole jmenován.

Společnost JUMP-TANDEM nám laskavě zapůjčila skripta AFF, která si můžete prohlédnout níže.

základní výcvik „na lano“

jedná se o metodu, která existovala již před vznikem AFF, tedy před rokem 1970. V mnoha zemích tato metoda přetrvává. Užívá se jí zejména tam, kde chybí letadlo, které by umělo vyletět do 4000m, nebo kde chybí tým instruktorů kvalifikovaný pro AFF. Česká republika tuto metodu vede jako legislativně v pořádku. Velká profesionální parašutistická centra ve světě od ní většinou dávno upustila.

Jedná se o seskok z výšky 1000-1200m, kdy je studentův padák upoután v letalde a po výskoku dojde ihned k jeho naplnění. Student tak v podstatě nezažije volný pád. Přesto mezi výskokem a samotným otevřením padáku může vzniknout dostatek času na to, aby se např. padák omotal kolem ruky. Tato metoda je výrazně zdlouhavější než metoda AFF. To co se student při AFF naučí za jediný dne může „klasickou metodou“ trvat i týdny.

metoda IAD – Instructor Assisted Deployment – metoda asistovaného otevírání

je v podstatě metoda na lano, ale funkci ukotveného lana v letadle přebírá instruktor, který zůstává v letadle a výtažný padáček vyhodí současně s výskokem studenta. Tato metoda se např. používá u menších letadel. Nevýhodou je, jako v případě metody na lano absence volného pádu a to, že student po opuštění letadla zůstává ve vzduchu sám, bez pomoci instruktorů.